Při každé meditaci se dvakrát denně cíleně zdokonaluji v dělání "nicnedělání".
Nechávám všechny okolní věci jen tak být a plynout jak jsou. Věnuji se svému nitru, kdy při ztišení lze snadněji nahlédnou do sebe samého. Usmívám se na přícházející myšlenky a pocity, které mi mysl podsunuje. Vím, že sice mám ty myšlenky, ale ty myšlenky nejsem já. Pozoruji je, nechám je plynout a odejít stejně tak jako přišly.
Prostě jen tak v tu chvíli jsem.
Jan